Lachtanovití


Čeleď: Otaridiae (Lachtanovití)
Řád: Pinnipedia
Třída: Mammalia

Tvar těla
Lachtanovité poznáme podle ušních boltců, které ostatní ploutvonožci nemají.
Mají štíhlé tělo se zadními ploutvemi postavenými na něm.
Chrup je podobný chrupu šelem.
Na konečcích prstů jsou zachovány drápy.
Samci jsou často nápadně větší. Běžně mají přes 2 m a 250 kg.

Největší lachtan = lachtan ušatý, samec je přes 3 m dlouhý, váží až 600 kg, výjimečně až 1100 kg. Vyskytuje se na březích Tichého oceánu a ostrovech v Beringově moři. 



Živí se rybami, korýši a hlavonožci.
Většinu roku je možné je spatřit ve vodě, odpočívají ale na břehu. Přes 8 měsíců tráví na cestách.

Rozmnožování
V době rozmnožování (zpravidla začátkem června) se shromažďují v obrovském počtu na příhodných pobřežních skaliskách. Samci bojují o území, která potom urputně hájí. Teritorium si vyznačují zvukově.
Samice připlouvají později (zhruba v polovině června). Koncem června jsou již samice v dostatečném stádiu březosti. Nejzdatnější samci mohou mít až 80 samic.
Když skončí říje, skaliska nejprve opouštějí samice s mláďaty a pak teprve samci.
Mláďata se rodí po 11 měsících, vždy jedno mládě. Po třech týdnech začíná osamostatňování.

V zajetí
Nejčastěji chovaným lachtanem v ZOO je Lachtan tmavý. Jeho stáda se pohybují po tichomořském pobřeží S Ameriky. Má-li suchou srst, je žlutohnědý, jinak tmavohnědý. Je asi i polovinu menší než Lachtan ušatý.
Lachtani mají velký smysl pro rovnováhu. Na špičce nosu udrží různé předměty, což je předurčuje pro dráhu v cirkusech nebo v ZOO.